Ukrajina
Obecně
Ukrajinská republika je přímořský stát, který leží ve východní Evropě. Rozloha státu činí 603 700 km², je tedy po Rusku druhým největším státem v Evropě. Na severu hraničí s Běloruskem, na východě s Ruskem, na jihozápadě s Moldavskem a Rumunskem a na západě s Maďarskem, Slovenskem a Polskem. Na jihu Ukrajinu omývají Černé a Azovské moře, která jsou od sebe oddělena poloostrovem Krym. Přes tato moře hraničí s Gruzií, Tureckem a Bulharskem. Překlad slova Ukrajina znamená „zem, která leží na kraji“. Již název tedy napovídá, že Ukrajina leží v jihovýchodním pohraničí Evropy, na prahu Asie, u okrajových států Středomoří a na křižovatce, která od sebe odděluje les a step. Svojí nezávislost získala Ukrajina v roce 1991, kdy se rozpadl Sovětský svaz. Administrativně se člení na 24 provincií a jednu autonomní republiku (Krym). Hlavním městem státu je Kyjev, který leží na řece Dněpr. Úředním jazykem je ukrajinština, i když se tu také stále používá i ruština (převážně v jižních oblastech), která je ale oficiální pouze na poloostrově Krym. Měnou je ukrajinská hřivna. Členem Evropské unie není, i když se o to nynější vláda velmi snaží. Patří k zakládajícím členům Společenství nezávislých států (SNS).
Pokud se na Ukrajinu chystáte, určitě se vám bude hodit Ukrajina - turistický průvodce a mapa Ukrajiny.
Povrch
Povrch Ukrajiny je převážně rovinatý. Na východě státu sem zasahuje z Ruska jihozápadní část Východoevropské roviny. Směrem ke středu a západu se povrch mírně zvedá, nalézá se zde Podolská a Dněperská plošina. Na jihu státu se rozprostírá Černomořská nížina. Na jihozápadě vystupují Karpaty, ve kterých leží nejvyšší bod Ukrajiny – Hoverla (2 061 m). Severní část poloostrova Krym je spíše rovinatá, jih naopak zaujímají Krymské hory, jejichž nejvyšší vrcholek má přes 1 500 metrů. Severozápadní a severní část území pokrývají smíšené a listnaté lesy, na jihu a jihovýchodě se objevují stepi, které jsou většinou přeměněné v kulturní krajinu. Do Černého moře podél hranic s Rumunskem ústí řeka Dunaj. Dále se tam vlévají řeky Dnestr a Dněpr. Do Azovského moře z východu teče řeka Doněc. Severozápad Ukrajiny je odvodňován Bugem, který teče do Visly a do Baltského moře. Ukrajina má i několik jezer, největší se nacházejí v okolí údolí Dunaje. Některá se rozkládají i u pobřeží Černého a Azovského moře.
Podnebí
Podnebí Ukrajiny je mírné kontinentální, na Krymu se objevuje i subtropické. Srážky klesají směrem k východu, nejvíce je jich v okolí Karpat. Lednové průměrné teploty dosahují -5,9 °C, červencové průměrné teploty dosahují 19,4 °C.
Obyvatelstvo
Celkový počet ukrajinského obyvatelstva z roku 2008 činí 46 337 340. Tvoří jej ze skoro 78 % Ukrajinci a dále pak menšiny Rusů, Bělorusů, Moldavanů a Poláků. Na poloostrově Krym dokonce žije více Rusů, je jich zde přes 58 %. Ve městech žije 68 % obyvatelstva, je zde tedy stále zachován tradiční způsob venkovního života. Věřících je 60 % obyvatel státu. Nejvíce rozšířeným náboženstvím je zde ukrajinská pravoslavná církev, na západě ale spíše převládá uniatská církev.
Ekonomika
Ukrajina nebyla nikdy silným ekonomickým státem. Často prodělávala hospodářskou krizi a to zejména za doby, kdy patřila k Sovětskému svazu. V roce 2004 se na Ukrajině odehrála takzvaná Oranžová revoluce, ve které bylo snahou provést demokratické reformy a změnit orientaci směrem na západní země. Výsledek ale nebyl poněkud úspěšný a vznikla z toho jen další napjatá politická situace. Východ a jih státu je tedy stále spíše orientován na Rusko a to i přes to, že Ukrajina má s tímto státem napjaté vztahy. V roce 2008, kdy celý svět zasáhla obrovská finanční krize, se Ukrajina spolu s Maďarskem dostala do velkých potíží. Pomoc přinesl Mezinárodní měnový fond v podobě několika miliardového úvěru. V dnešní době je Ukrajina středně rozvinutý průmyslově zemědělský stát. Na jejím území se nachází bohatý zdroj nerostných surovin, ale též úrodné stepi a černozem, která je v zemědělství nejvhodnější. Nalézají se zde obrovské zásoby černého uhlí a dřeva, v některých místech se těží i železná ruda, mangan, draselné soli a fosfáty. V zemědělství převažuje živočišná produkce a to především chov skotu a prasat. Pěstuje se zde pšenice, kukuřice, slunečnice, vinná réva a cukrová řepa. Hlavní průmyslová odvětví jsou strojírenství, hutnictví (výroba oceli), chemický průmysl (hnojiva, chemická vlákna) a potravinářství. Ukrajina je významná v otázce tranzitu zemního plynu z Ruska do zemí střední a západní Evropy. Ukrajina má své jedinečné přírodní památky, které lákají mnoho turistů. Jejich počet by se ale mohl rapidně zvýšit, pokud by se zlepšila ukrajinská infrastruktura a ubytovací zařízení, které bývají často ve špatném stavu. Dalším faktem, který by mohl zlepšit ukrajinskou ekonomiku, je levná pracovní síla. Ta by totiž mohla přilákat zájem velkých západních firem, které by sem přesunuly svojí výrobu. Obrovský ekonomický problém způsobila havárie černobylské jaderné elektrárny 26. 4. 1986, která byla nejhorší jadernou havárií v celé historii. Zvýšená radiační zátěž postihla 4,8 % území celé Ukrajiny. Historický význam má v Ukrajině město Jalta, které se nachází na poloostrově Krym. Po druhé světové válce v únoru 1945 se zde sešly vítězné mocnosti a domluvily se například na rozdělení Evropy nebo na vzniku Organizace spojených národů.
